Dnes se téměř žádná rodina neobejde bez cukru na stole. Je dobře známo všem a je součástí velkého počtu jídel. Z hlediska chemie lze cukr nazvat jakoukoli látkou, která patří do poměrně široké skupiny sacharidů, které jsou rozpustné ve vodě, mají sladkou chuť a nízkou molekulovou hmotnost. Ale v každodenním životě se tomu obvykle říká sacharóza, vyráběná hlavně z řepy nebo cukrové třtiny.
Jak se vyrábí řepný cukr
Řepa je nejběžnější a nejvhodnější surovinou pro výrobu cukru. Protože se rychle zhoršuje, nacházejí se cukrovary obvykle poblíž polí. Řepa se promyje, nakrájí na hobliny a naloží do takzvaného difuzoru, který pomocí horké vody extrahuje cukr z rostlinné hmoty. Takto získaná „difúzní šťáva“je obvykle 10 až 15% nasycená sacharózou a má tmavou barvu, protože organické látky v řepě během oxidace ztmavnou. Odpad z tohoto procesu jde do krmiv pro hospodářská zvířata. Difúzní šťáva se dále čistí. Je umístěn v uzavřených kovových nádržích a ošetřen vápenným mlékem a oxidem siřičitým. Ve výsledku se vysráží škodlivé nečistoty, které se odstraňují pomocí různých filtrů a sedimentačních nádrží. Přebytečná voda se odstraní odpařením. Provádí se další krystalizace, pro kterou se používají vakuová zařízení. Velikost, která je v některých případech srovnatelná s velikostí dvoupatrového domu. Výsledný produkt obsahuje krystaly sacharózy a melasu oddělenou centrifugací. Výsledkem je příjem tvrdého cukru podrobeného dalšímu sušení. Už se dá jíst.
Jak se vyrábí třtinový cukr
Typicky se cukr vyrábí z cukrové třtiny v tropických oblastech. A proces výroby třtinového cukru je podobný extrakci z řepy, ale pracnější. Stejně jako řepa je i třtina pečlivě nasekána, aby se šťáva snáze oddělila. Poté se výsledná hmota provádí pomocí speciálního lisu. Zpravidla se třtina dvakrát vyždímá a mezi postupy se zvlhčí vodou, aby se šťáva zředila (proces macerace). Dále se šťáva, jako v případě produkce řepy, čistí a poté vyčeří v jímce pod tlakem a vysokou teplotou (110-116 stupňů).
Dalším krokem je odpařování. K tomu se používají speciální zařízení, ve kterých se ohřev provádí parou procházející uzavřeným potrubním systémem. Proces končí ve vakuových zařízeních. Potom se výsledná látka nechá projít centrifugami, jejichž sítem se odstraní melasa. Krystalizovaný cukr zůstává uvnitř. Melasa se znovu uvede do varu a podrobí se krystalizaci a odstředění. Odpadní voda znovu krystalizuje a použije se jako krmivo pro hospodářská zvířata nebo jako hnojivo.
Pro rafinaci je surový cukr smíchán s cukrovým sirupem, který rozpouští zbývající melasu. Směs se nechá projít centrifugami a výsledné krystaly se promyjí párou. Poté jsou očištěny od nečistot a filtrovány. Poté prochází výsledný produkt posledním krokem odpařování, krystalizace a centrifugace a poté se suší. Poté může být konzumován třtinový cukr.
